Chcete si přivydělat? Jaké máte možnosti

Zveřejněno: 26.10.22

Brigády či různé formy přivýdělků již nejsou doménou jen studentů, řada zaměstnanců v současné době jejich prostřednictvím řeší svou nelehkou finanční situaci způsobenou růstem cen.

Čím dál častěji se setkáváme s tím, že si lidé hledají další zaměstnání na částečné úvazky jinde a snaží se tak zajistit si vyšší příjem. Nejedná se zdaleka jen o dělnické profese, kde to i v minulých letech byl už vzrůstající trend. Dnes se do situace, kdy hledají možnosti přivýdělku, dostávají i administrativní pracovníci a řada dalších.

Pokud se rozhodnete si při zaměstnání přivydělávat, většinou s danou firmou uzavřete jeden z druhů dohod – buď dohodu o pracovní činnosti (tzv. DPČ), nebo dohodu o provedení práce (tzv. DPP). Tento druhý typ dohody zaměstnavatelé nabízejí častěji, je totiž z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění výhodnější.

U dohody o provedení práce je základní podmínkou, že rozsah, na který se dohoda uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto limitu se počítá i doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP. V dohodě pak musí být uvedeno, na jakou dobu se uzavírá.

Pozor na souběh činností

Počet DPP či DPČ u různých zaměstnavatelů není nijak omezen. Můžete tak dohodu uzavřít i u několika firem. Pokud byste ale z vedle dohody o provedení práce vykonávali výdělečnou činnost (například na základě další DPP), která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, můžete tak učinit pouze s jeho předchozím souhlasem. Jinak se vystavujete riziku porušení svých povinností a ukončení DPP ze strany zaměstnavatele. Pokud budete mít u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP, musí se u každé z nich jednat o jinou pracovní náplň.

Sjednat si přivýdělek můžete i u svého stávajícího hlavního zaměstnavatele. V takovém případě se na základě DPP platí daň z příjmu, a to bez ohledu na výši sjednané měsíční odměny. V průběhu hlavního pracovního poměru jste totiž podepsali prohlášení k dani z příjmu ze závislé činnosti (tzv. růžový formulář), v rámci něhož se uplatňují měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění.

Bude-li hrubá odměna činit maximálně 10 tisíc korun, strhává se z ní patnáctiprocentní srážková daň, kterou za „dohodáře“ odvede zaměstnavatel. Při překročení této částky hradí zaměstnavatel za zaměstnance zálohovou daň z příjmů.

Odvody pojistného se DPP netýkají v případě, že výdělek zaměstnance u jednoho zaměstnavatele nedosáhne 10 tisíc korun za měsíc, za tímto účelem se výdělek všech DPP u jednoho zaměstnavatele sčítá. Tato podmínka se ale zpravidla neuplatní v případě, kdy zaměstnanec koná na základě dohody o provedení práce svou jedinou výdělečnou činnost. V případě dohody o pracovní činnosti se pojistné neodvádí, pokud si vyděláte méně než 3500 korun za měsíc.

Povinnost podat daňové přiznání

Kdy jste povinni podat daňové přiznání? To nastane zejména v situaci, kdy má jako zaměstnanec příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohovou daní současně od více plátců daně (zaměstnavatelů).

Jedná se například o situaci, kdy budete mít příjmy z dohody o provedení práce od jednoho zaměstnavatele nad 10 tisíc korun a současně v témže měsíci máte příjem z hlavního pracovního poměru u dalšího zaměstnavatele, který je zdaněn také zálohovou daní.

Povinnost podat přiznání má zaměstnanec i tehdy, pokud má i jiné příjmy než ze zaměstnání, které musejí být v přiznání uvedeny. Jde například o příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu.

Na dohodáře se nevztahuje možnost čerpat dovolenou, uplatňovat překážky v práci na straně zaměstnavatele či cestovní náhrady. To nicméně nebrání zaměstnavateli, aby například cestovní náhrady dle své vůle, respektive na základě dohody zaměstnanci poskytoval.

Pokud si nesjednáte způsob zrušení právního vztahu v DPP nebo DPČ, je možné ho ukončit dohodou nebo výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

https://www.novinky.cz/clanek/finance-chcete-si-privydelat-jake-mate-moznosti-40411226